Kaki, známé jako persimmon nebo čínská švestka, je exotické ovoce, které lze někdy koupit za výhodné ceny. Ukazuje se, že k tomu, abyste si na chutném kaki pochutnali, nemusíte čekat na propagační akce, protože si ho můžete vypěstovat na zahradě nebo na svém pozemku. Samozřejmě stačí pamatovat na některé aspekty a po nějaké době budete kaki sklízet sami.

Je možné pěstovat kaki v České republice?

Kaki je exotická rostlina, která pochází z daleké Asie, ale dnes se pěstuje v teplejších klimatických oblastech, například ve Středomoří nebo v USA. Ukazuje se, že k tomu, abyste se mohli těšit z úrody kaki, nepotřebujete přehnané podmínky, protože tuto rostlinu lze pěstovat i v českých podmínkách. Nejenže netrpí mrazem, ale je také méně náchylná k napadení houbovými chorobami nebo škůdci, což z ní činí jednu z nejodolnějších dřevin a v tomto ohledu předčí naše české jabloně nebo švestky.

Kaki v zahradě není příliš náročná, ale je třeba si uvědomit jednu věc. Aby byla odolná a netrpěla chorobami, musí být vysazena v určitých podmínkách. Kaki nejlépe roste v teplých oblastech České republiky.

Jak pěstovat persimony na zahradě?

Než se necháte zlákat k pěstování rakytníku na zahradě, musíte vědět, jak vypadá. Nejprve musíme najít vhodné místo pro naši rostlinu. Ačkoli v přírodě dosahují dospělé exempláře výšky až osmi metrů, na našich zahradách nepřesáhnou výšku a šířku tří metrů. Pamatujte, že kaki nemůže růst na náhodném místě: potřebuje jasné sluneční světlo a úkryt před nárazovými větry. Jen v takovém případě bude strom schopen odolat mrazům až do -20 stupňů a nebudou ho trápit houbové choroby.

Samozřejmě je třeba pamatovat ještě na jeden aspekt. Mladé stromky kaki je třeba chránit před mrazy rounem nebo rákosem a je důležité si uvědomit, že stromek ne vždy přežije další sezónu. Na druhou stranu, pokud chcete kakaovník opravdu pěstovat, můžete jej zasadit do květináče a na zimu umístit do teplejší místnosti.

Podmínky pro kaki? Můžete je snadno splnit

Může se zdát, že exotická rostlina kaki vyžaduje zcela specifické podmínky. Ukazuje se, že je lze snadno zajistit na zahradě. Kaki dobře roste v jakékoli půdě, ale musí být propustná a dobře odvodněná, aby přebytečná voda volně odtékala od kořenového balu. Při pěstování našeho stromu platí univerzální pravidlo: kaki lépe snáší občasné sucho než nadměrnou zálivku. Stále však potřebuje dostatek slunce a úkryt před větrem: v tomto případě kaki nesnáší kompromisy.

Pokud kaki poskytnete dobré podmínky pro pěstování, začne kvést koncem jara již dva roky po výsadbě do země nebo do květináče. Kromě toho je kaki zvláštní rostlina, protože je samosprašná, takže nepotřebuje hmyz, aby nesla plody . První úroda se objevuje na podzim, kdy žloutnoucí listy padají k zemi a chutné plody zůstávají na větvích a lze je snadno sklízet.

Pokud chcete mít plody kaki, musíte si v zahradnictvích koupit kvalitní řízky (tzv. roubované kaki). Samozřejmě si je můžete také sami vypěstovat ze semen, ale pak je třeba počítat s neúspěchy. V některých případech se první plody kaki objevují asi 10 let po výsadbě, ale jsou i případy, kdy se nemusí objevit vůbec.

Proč jíst kaki?

Před výsadbou kaki na zahradě je však třeba mít na paměti i další věci. Za prvé, rostlina může být velmi často okrasná, protože její plody nejsou vhodné k jídlu. Mají kyselou nebo hořkou pachuť, takže je nemůžete jíst. Samozřejmě vedle nich existují jedlé odrůdy, v takovém případě si můžeme chutné plody vychutnat zdarma.

Proč jíst kaki? Především pro jeho sladkou chuť, ale takové vlastnosti jsou doprovázeny i prospěšnými vlastnostmi. Obsahují karetonoidy, látky patřící do kategorie antioxidantů, které mají příznivý vliv na pleť a zrak. Patří mezi ně i vitamin C obsažený v kaki. Tato látka je nejčastěji zmiňována v souvislosti s imunitou, ale je také nezbytná pro udržení normálního krevního tlaku. Nezapomínejme, že vitamin C napomáhá syntéze kolagenu, který má příznivý vliv na naši pokožku, díky čemuž je méně náchylná k tvorbě vrásek.

Kaki obsahuje také draslík (dobrý pro srdce), fosfor a vápník (ideální pro kosti a klouby), hořčík (dobrý pro nervy a mozkovou činnost) a vlákninu (tzv. střevní spojenec).