Rekordních výnosů okurek nedosáhnete speciální péčí, ale přísným dodržováním tří pravidel: správným tvarováním keřů, přesnou zálivkou a vyváženým hnojením. To je tajemství zkušených zahradníků. Díky dodržování těchto pravidel se jim daří sklízet o 50 % více než ostatním.

O 50 % bohatší úroda okurek: to je tajemství.

Prvním krokem je výběr partenokarpických hybridů, které nejsou závislé na opylení a plodí i v deštivém létě. Vysazují se na svislé mříže: rostlina tak dostává více světla a plody se nedotýkají země, což snižuje riziko hniloby.

Zálivka se provádí pouze teplou vodou (její teplota by měla být 22-25 stupňů Celsia) a nalévá se přímo pod kořen (neměla by dopadat na listy). Před květem se okurky zalévají každé 3 dny (norma spotřeby – 5 litrů vody na 1 m2 plochy). V období plodů se zalévá denně (norma spotřeby – 10 litrů vody na 1 metr čtvereční plochy). Systém kapkové závlahy je pro okurky ideální: udržuje vlhkost půdy na 80 % a zabraňuje jejímu vysychání. Po zalévání se záhony mulčují slámou nebo pilinami – tím se udržuje vlhkost a potlačuje plevel.

Hnojení se provádí podle plánu. Týden po výsadbě sazenic se zapraví dusíkaté hnojivo (20 g močoviny na 10 l vody). Toto hnojivo přispívá ke zvýšení zelené hmoty. Ve fázi kvetení se přechází na draselno-fosforové směsi: hnojení: 30 g superfosfátu a 15 g síranu draselného na 10 l vody.

Třetí fáze – listová výživa bórem (2 g kyseliny borité na 10 litrů vody). Aplikuje se v období masové tvorby hrůbků. Tím se zabrání opadu květů a zvýší se počet plodů.

Dalším tajemstvím je odstranění prvních 3-4 vaječníků ve spodní části paždí. Tím se energie rostliny přesměruje na vývoj kořenů a hlavního stonku. V důsledku toho keř vytvoří více plodů a výnos se zvýší až o 50 %.

Nejčastější chyby při pěstování okurek

Aby okurky poskytovaly dobrý výnos, je třeba o ně správně pečovat. Zde jsou uvedeny některé problémy spojené s častými chybami při pěstování okurek:

• Zalévání studenou vodou může způsobit opadávání květů a poupat a vznik hniloby kořenů;
• nedostatek minerálních látek vede k malým, slabým rostlinám a nízkým výnosům;
• nedostatečné osvětlení způsobuje vytahování výhonků a vadnutí listů;
• suchý vzduch a půda přispívají k vadnutí listů a opadávání poupat;
• rostliny usychají a opadávají jim květy, pokud jsou vysazeny příliš blízko u sebe a příliš zalévány (černá noha);
• používání neumytých řezacích nástrojů vede k infekcím.