Sladké a voňavé jahody jsou jedním z nejoblíbenějších a prvních plodů, které se objeví po zimě. Pokud se však chceme těšit z bohaté úrody z našeho pozemku, musíme se o něj řádně starat. Posílení po zimě a ochrana před škůdci.
Březen je bezpochyby nejvhodnější dobou pro úpravu zahrady a záhonů. Po zimě budete mimo jiné potřebovat: uklidit jahodové keře. Tyto trvalky budou při správné péči bohatě plodit po mnoho sezón. Než přistoupíte k řádné péči, je třeba připravit místo, kde budou růst. Odstraníme uschlé listy, poškozené výhony a další zimní zbytky. Tím snížíme riziko houbových chorob a zlepšíme přístup světla k mladým výhonům. Odstraníme také plevel, který jahodám ubírá vodu a živiny. Nesmíme také zapomenout na narušení půdy. Vyplatí se pečlivě nakypřit půdu mezi řádky, abychom zlepšili provzdušnění a zajistili lepší přístup vody ke kořenům.
Hnojení jahod v březnu
Po zimě potřebují jahody pořádnou dávku energie. Pokud chceme porost udržet, nesmíme zapomínat na zalévání keřů a hnojení. Na začátku jara, zejména po zimě bez sněhu, je půda velmi suchá, proto je důležité zajistit dostatek vláhy. Vyvarujte se však přemokření, které může vést k hnilobě kořenů. V březnu také začínáme s hnojením jahod. Pokud se rozhodneme použít hotová hnojiva, vyplatí se použít vícesložková hnojiva bohatá na dusík, fosfor a draslík. Dusík podporuje růst listů, fosfor ovlivňuje vývoj kořenového systému a draslík zlepšuje kvalitu plodů. Je také vhodné používat kompost nebo dobře zkompostovaný hnůj. Přírodní hnojiva obohacují půdu o stopové prvky a zlepšují strukturu substrátu.
Hnojivo pro jahody na jaře. Domácí prostředky pro bohatou úrodu a ochranu před slimáky
Pro zvýšení výnosů a péči o jahody po zimě můžete místo hotových hnojiv použít přírodní živiny. Dřevěný popel je vynikajícím zdrojem draslíku a fosforu. Stačí rozsypat malé množství kolem rostlin a jemně ho vmíchat do půdy. Vhodné jsou také vaječné skořápky – po rozdrcení obohatí půdu o vápník. Můžete je rozsypat kolem záhonu, což také odradí slimáky. V dubnu, kdy rostou kopřivy, z nich můžeme vyrobit přírodní kondicionér, který posílí jahody během vegetace. Kopřivový nálev je přírodní hnojivo, které podporuje růst a posiluje imunitu rostlin. Připravíme ho tak, že kopřivové listy zalijeme vodou a necháme působit asi 2 týdny. Vzniklou tekutinu zřeďte vodou v poměru 1:10 a nalijte ji na jahody.
Péče o jahody – mulčování a pletí
Jahody nesnášejí konkurenci plevelů, které jim ubírají vodu a živiny. Pravidelné pletí je základem zdravého pěstování. Mulčování slámou ochrání plody před kontaktem s vlhkou půdou, což zabrání hnilobě. Omezuje také růst plevelů a udržuje vlhkost v půdě.
Kdy sázet jahody? Nepropásněte důležitý termín, jinak přijdete o úrodu v příštím roce.
Jahody ze sazenic v květináčích je nejlepší vysazovat v druhé polovině srpna. Keříky potřebují zakořenit, rozvětvit se a vytvořit pupeny pro příští sezónu a také se připravit na zimu. Pokud je vysadíte později, nemusí v příštím roce přinést bohaté plody. Příliš pozdní výsadba s sebou nese také riziko vymrznutí rostlin, které ještě nestačily dobře zakořenit. Mráz také může vytlačit kořeny z půdy.
Jak sázet jahody? Poloha a technika
Jahody by se neměly rok co rok sázet na stejné místo. Nový záhon na místě předchozího zvyšuje riziko výskytu chorob, které způsobují usychání rostlin a omezují tvorbu plodů. Jahody by také neměly být vysazovány na místech, kde jsou již vysazeny maliny, jahody, okurky, rajčata, kapustová zelenina, a také pod stromy. Sazenice se však vyplatí vysazovat do půdy po výsadbě cibule. Důležité je také slunné místo. Rostliny lépe rostou, jsou méně náchylné k chorobám a dávají chutnější plody. Plánujete-li vysadit jahody na konci léta, na jaře se vyplatí vysévat rostliny, které poslouží jako zelené hnojivo, například hořčici nebo aksamitník. Jejich vykopáním obohatíme půdu o cenné živiny pro jahody a zároveň omezíme vývoj larev a háďátek. Před vykopáním je nutné odstranit všechny plevele. Pro výsadbu jahod v srpnu můžeme použít sazenice v květináčích, protože lépe zakořeňují a hojněji plodí. Keříky vysazujte do řádků po 30 cm. Vzdálenost mezi řádky je asi 60 cm. Rostliny vysazujeme na tzv. šachovnicový řád, to znamená, že keře v jedné řadě jsou posunuty o jeden vůči druhé řadě. Při výsadbě neobalujeme kořeny. Listy by měly mírně vyčnívat nad půdu. Příliš hluboká výsadba má za následek špatný vývoj rostlin a dokonce i jejich zahnívání. Naopak příliš mělce vysazené rostliny mohou uschnout nebo zmrznout. Kromě toho jahody sázíme za zamračeného, ne horkého dne. Po výsadbě půdu kolem rostliny dobře utužíme a týden zaléváme (v případě sucha i déle).
