Babiččiny metody pro získání bohaté úrody rajčat a okurek jsou založeny na přírodních směsích, které si připravujeme sami. Stačí k tomu starý chléb a rohlíky. Tento kondicionér je dobrý i pro květiny, díky němu budou kvést jako bláznivé.
Jaké je nejlepší hnojivo pro rajčata a okurky? Místo zalévání rostlin kupovanými přípravky si můžeme sami připravit směs, která zajistí bohatou úrodu. Hnojivo na chléb je stará metoda, kterou používaly naše babičky, aby zajistily bohatou úrodu rajčat, okurek a květin. Směs z rohlíků, chleba a dokonce i ze sušenek bude bohatá na cenné živiny, které okurky a rajčata v období růstu potřebují. Jak ji připravit.
Hnojivo pro rajčata a okurky použijte již v dubnu.
K přípravě směsi bohaté na živiny lze použít chléb, rohlíky, chlebové kůrky a dokonce i suchary. Kvasnice, které obsahují, jsou bohaté na bílkoviny, aminokyseliny, stopové prvky a vitaminy, které stimulují růst rostlin. Kromě toho kvasnice v zákysu aktivují prospěšné půdní bakterie a neutralizují patogeny. To vše umožňuje rostlině rychleji zpracovávat a asimilovat živiny nezbytné pro růst.
Směs připravená na bázi chleba je tedy vynikajícím přírodním hnojivem, které poskytuje bohaté výnosy. Takový přípravek se vyplatí používat zejména v počátečním období růstu zeleniny. Sazenice okurek se budou rychle vyvíjet a budou mít silný kořenový systém. Na druhou stranu rajčata snášejí snadněji stres, který vzniká při přesazování z nádob do země. Působení pečicího kondicionéru lze také posílit jódem a popelem. Toto hnojivo ochrání okurky před šedou hnilobou a rajčata před hnědou skvrnitostí.
Použití kvásku před rozkvětem rajčat rovněž podporuje masový výskyt poupat. Nejjednodušší chlebové hnojivo lze použít také k zalévání hortenzií, vřesů a azalek.
Hnojivo pro rajčata a okurky ze sušeného chleba. Zde je návod na výrobu domácího chlebového kondicionéru
K výrobě chlebového hnojiva můžete použít buď čerstvý, nebo prošlý chléb. Černý chléb bude nejbohatší na živiny. Do směsi však můžete přidat i zbytky sucharů a bílých rohlíků. Nakrájený chléb naházejte do kbelíku a poté jej naplňte vodou. Jen tolik, aby pokryla jen chléb. Pak na něj položte talíř a trochu ho zatěžkejte (podobně jako to děláme při kysání zelí). Nechte ho týden stát.
Po této době tekutinu sceďte. Koncentrát se ředí v poměru 1:3. Pro zalévání rajčat se doporučuje směs smíchat s popelem (200 g na 5 litrů). Tím se půda dodatečně obohatí o draslík a vápník. Pokud chceme přidat jód (je vynikající pro postřik rajčat), přidáme 10 ml roztoku do přefiltrované živiny. Pokud zeleninu pěstujeme na úrodné půdě, stačí chlebové hnojivo připravit třikrát za sezónu.
Poprvé – na začátku růstu sazenic, pro jejich posílení. Podruhé – týden po výsadbě a potřetí – když se objeví pupeny. Když se květy změní v plody, přestaneme hnojit. Přísadu na chléb je nejlépe používat v teplých dnech. Teplá půda podporuje činnost kvasinek. Pokud je půda chudá, můžeme zvýšit frekvenci hnojení a dodržet desetidenní interval. V případě rajčat však rostliny po objevení plodů nepřihnojujeme.
Okurkám naopak rozhodně prospívá. Prodlouží se doba plodnosti a úroda bude bohatší. Zeleninu zaléváme podle pravidla – půl litru hnojiva na sazenici. Květiny zase můžeme touto směsí zalévat na začátku sezony. Na jednu rostlinu stačí jeden šálek. V případě nových sazenic se vyplatí zalít hnojivem půdu, do které budeme květiny sázet. Pomůže jim to rychleji zakořenit.
