V tomto vegetačním období je převládající sucho velmi velkým problémem, proto se při pěstování kukuřice nedoporučuje jarní vápnění.

Důležitým prvkem správně realizované strategie pěstování kukuřice, včetně hnojení, je správná příprava pozemku. Před plánováním strategie hnojení je třeba provést analýzu půdy jak z hlediska její reakce, tak z hlediska obsahu dostupných forem živin, jako je fosfor, draslík a hořčík.

Požadavky kukuřice na půdu

Kukuřice není příliš náročná na půdu, takže ji lze pěstovat na různých půdách, s výjimkou půd zamokřených, studených, velmi těžkých a jílovitých, stejně jako půd suchých a písčitých. Pro pěstování kukuřice se doporučují především černozemě, černozemě a sprašové půdy. Tato rostlina dává dobré výnosy na hlubokých půdách bohatých na humus, které se vyznačují vysokou schopností zadržovat vodu, tj. na teplých a vzdušných půdách bohatých na asimilovatelné formy živin. Kukuřici lze pěstovat i na lehčích, písčitých půdách, což je dáno především jejími vlastnostmi šetřit vodu a hlubokým kořenovým systémem.

pH půdy při pěstování kukuřice

Kukuřice by se měla pěstovat na půdách s kontrolovanou kyselostí, nejlépe s pH mezi 6 a 7. Platí pravidlo, že čím je půda těžší, tím vyšší by mělo být její pH. Poskytnutí optimálního pH půdy rostlinám mimo jiné ovlivní jejich správný růst a vývoj a vytvoří dobré podmínky pro příjem živin, zejména fosforu.

Při pěstování kukuřice na kyselých půdách ani aplikace velkého množství minerálních hnojiv neuspokojí výživové potřeby rostlin, protože ty nejsou schopny z takové půdy účinně přijímat živiny. Navíc v kyselých půdách dochází k velmi slabému rozvoji půdních mikroorganismů, které se mimo jiné podílejí na mineralizaci přírodních a organických hnojiv a dodávají tak rostlinám výživné prvky.

Termín vápnění pozemku s kukuřicí

Pro vytvoření optimálních podmínek pro růst kukuřice je vhodné použít hnojiva pro odkyselení půdy, která se nejlépe aplikují pod předchozí plodinu. Pokud takové ošetření nebylo provedeno, doporučuje se aplikovat vápenaté hnojivo ihned po sklizni předchozí plodiny.

Pokud je nutné aplikovat vápenaté hnojivo na jaře, je třeba zdůraznit, že takové ošetření přinese výrazně horší výsledky než dřívější aplikace. O jarní aplikaci odkyselujícího hnojiva by se proto mělo uvažovat pouze v případě, že je vápnění nezbytné a nebylo provedeno v předchozím období.

Jarní vápnění půdy v oblasti pěstování kukuřice může zvýšit ztráty živin, především dusíku ve formě těkavého amoniaku a fosforu v důsledku jeho regrese, která je spojena s tvorbou fosforečnanů vápenatých v půdě, nepřístupných rostlinám. Těkavý amoniak zase může nepříznivě ovlivnit růst mladých sazenic kukuřice.

V tomto vegetačním období je převládající sucho velmi velkým problémem, proto se jarní vápnění při pěstování kukuřice nedoporučuje, protože může vést ke zhoršení vláhových poměrů v půdě, protože při rozpouštění dezoxidační hnojivo pohlcuje vodu obsaženou v půdě, což v případě suchého počasí může vést k výraznému vysušování stanoviště rostlin.

Důležité je také, aby vápenaté hnojivo bylo vmícháno hluboko do půdy, protože to ještě zhoršuje podmínky sucha. Kromě toho se doporučuje před výsevem kukuřice zrýt půdu pouze do hloubky osiva, čímž se nenaruší infiltrace vody do půdy.

Kolik ingrediencí potřebuji pro kukuřici?

Kukuřice má vysoké nároky na živiny, protože spolu s výnosem 1 tuny zrna a odpovídajícím množstvím slámy absorbuje z půdy v průměru 29 kg N, 13 kg P2O5 , ₃₃ kg K2O _{, 9} kg MgO a 8 kg CaO. Potřeba fosforu je u kukuřice nižší než potřeba dusíku a draslíku.

Hnojiva pro kukuřici

Fosforečná a draselná hnojiva je nejlépe aplikovat na podzim. Pokud se však kukuřice pěstuje na siláž jako vedlejší plodina, doporučuje se aplikovat tato hnojiva před setím rostlin. Jako fosforečné hnojivo lze použít superfosfát a jako draselné hnojivo síran draselný nebo vysokoprocentní draselné soli.

Velký vliv na růst a vývoj kukuřice mají také hořčík a vápník. Je třeba zdůraznit, že kukuřice je jednou z mála rostlin, které asimilují více hořčíku než vápníku.

Hnojení kukuřice dusíkem

Dávka dusíkatého hnojiva používaného při pěstování kukuřice by měla zohledňovat aktuální výživové potřeby rostliny, protože nadbytek tohoto prvku vede k opožděné tvorbě klasů a jejich dozrávání.

Je třeba mít na paměti, že příjem dusíku rostlinami závisí do značné míry na převládající teplotě. Příjem výrazně klesá při teplotách pod 5 °C a výrazně stoupá při teplotách nad 15 °C.

Pokud jde o dusíkatá hnojiva, doporučuje se při pěstování kukuřice používat hnojiva s pomalým uvolňováním, která zajistí, že dusík bude rostlinám k dispozici po celé vegetační období. V tomto ohledu se osvědčila močovina a dusičnan amonný. Při pěstování rostlin na zásaditých půdách lze použít síran amonný, který vede k okyselení půdního prostředí.

Přírodní hnojiva hrají při hnojení kukuřice důležitou roli. Při pěstování kukuřice na zrno lze na podzim použít hnůj nebo kejdu. Při použití hnoje je vhodné hnojivo dobře promíchat s půdou. Při pěstování kukuřice na siláž je vhodné použít hnůj nebo kejdu na podzim nebo na lehčích půdách brzy na jaře.