Když si představíme největšího živého tvora na světě, obvykle si vybavíme mořské obry, jako je modrá velryba, která může dosahovat délky přes 30 metrů a vážit více než 180 tun.

Jiným se vybaví obří rostliny, jako je sekvojovec, prastarý strom, který může dosahovat výšky více než 100 metrů. Pravdou však je, že žádný z nich se co do velikosti a dlouhověkosti nevyrovná skutečnému šampiónovi. Největším živým tvorem na planetě je houba a její neuvěřitelnou velikost nelze pouhým okem ocenit.

Jaký je největší živý tvor na světě?

Za největším živým tvorem na světě se musíme vydat hluboko do Malerského národního lesa v Oregonu (USA).

Žije zde houba Armillaria ostoyae, známá spíše jakohřibovec . Na první pohled by zůstala zcela bez povšimnutí. Její skutečné tajemství se však skrývá pod zemí.

Pod zemí se nachází obří živá síť se stejnou DNA, která se dokázala rozšířit na ne méně než 880 hektarech. To odpovídá ploše více než 1 665 fotbalových hřišť.

A nejde jen o její velikost. Jeho odhadovaná hmotnost dosahuje 500 tun, což z něj činí oficiálně největšího živého tvora na planetě Zemi.

Objev oregonské příšery: jedinečný živý tvor.

Tuto impozantní obří houbu objevila vědkyně Katherine Parksová, která zkoumala záhadné odumírání stromů v této oblasti.

Po analýze více než 100 vzorků kořenů zjistil, že 61 z nich sdílí stejný genetický kód. To znamená, že byly součástí stejného podzemního organismu.

Téměř náhodou tak objevil něco, čemu se kvůli jeho velikosti přezdívá oregonská příšera.

Tajemství dosažení této velikosti spočívá v tom, že se vyvinula díky rhizomorfě; typu struktury, která se rozšiřuje pod zem a hledá odumřelé nebo oslabené zbytky rostlin, jimiž se živí.

Dalším aspektem, který přitahuje pozornost, je její zjevná neškodnost. Může vás zmást její výskyt na podzim, kdy se v lesích objevují malé zlatavé houby, ale jedná se o agresivní lesní patogen, který způsobil smrt stovek stromů.

A zdá se, že tomu není konce. Odhaduje se, že tento superorganismus roste nepřetržitě už asi 2400 let. Existoval tedy už v době, kdy Aristoteles ve starém Řecku přemýšlel o životě.

Srovnával obří houbu s jinými obrovskými živými tvory.

Aby bylo jasno: tato houba je téměř třikrát těžší než modrá velryba a větší než systém osikových klonů Pando v Utahu (43 hektarů).

Navíc ji nelze srovnávat s Velkým bariérovým útesem, protože ten je tvořen miliony různých organismů.

Další zajímavostí je, že ačkoli se jedná o patogen, který napadá mnoho stromů v lese, jeho houby jsou jedlé a nepředstavují vážné zdravotní riziko.