Špatný soused – a řepa neroste: s kým ji nelze zasadit

Špatný soused - a řepa neroste: s kým ji nelze zasadit

Červená řepa není jednoduchá zelenina. Je rozmarná na půdu, citlivá na světlo a hlavně … na sousedy. Špatné prostředí může veškeré snahy zmařit, správný výběr předchůdců a společníků může ze záhonu udělat skutečnou továrnu na šťavnaté a sladké kořínky.

Nejlepší sousedé a předchůdci

Červená řepa dosahuje svého potenciálu v kypré, neutrální půdě a na slunných místech. A vedle „správných“ plodin roste aktivněji a silněji.

  • Zelí, ředkvičky, okurky – tvoří příznivé mikroklima a „kryjí“ před horkem.
  • Mrkev, cukety, cibule a česnek – nepřekážejí, ale chrání: odrazují škůdce.
  • Špenát na okrajích záhonu šetří vláhu a bazalkové aroma mate hmyz.
  • Dobře roste po dýních, salátu, kopru a bylinkách.

Opakovaná výsadba na stejné místo je však neúspěšná. Půda je vyčerpaná a řepa neroste. Po řepě, bramborách nebo slunečnici – také nestojí za to: kořenový systém těchto plodin je agresivní.

Červená řepa nejde cestou řepy

Některé rostliny brání jejímu vývoji:

  • Kukuřice a fazole – odebírají světlo a živiny.
  • Hořčice – brzdí růst.
  • Brambory – brání v růstu hustými kořeny.

Vzdálenost rozhoduje

Červená řepa má ráda prostor: pokud je vysazena v těsném prostoru, budou plody malé a nedostatečně vyvinuté.

Nechte mezi rostlinami 8-10 cm a mezi řádky 25-30 cm a kořenové plodiny budou moci volně růst.

Špatný soused - a řepa neroste: s kým ji nelze zasadit

Péče bez fanatismu

Zalévání – teplou vodou a bez přemokření. Půda by měla být vlhká, ale ne přemokřená.

Pravidelné kypření řádků a mulčování (trávou nebo kompostem) chrání před vysycháním a plevelem a zároveň dodává organickou hmotu.

Správní sousedé, teplá půda a trocha péče – to je tajemství sladké, křupavé řepy, kterou si hrdě přenesete ze záhonu do květináče.

Přejít nahoru