Švestky patří k nejoblíbenějším ovocným stromům na našich zahradách. Má to svůj důvod – jsou poměrně nenáročné na pěstování, odolné vůči chorobám a plodí chutné ovoce. Šťavnaté švestky se dají jíst přímo ze stromu, sušit nebo z nich lze připravit džem. Abyste se však mohli těšit z bohaté úrody po mnoho let, potřebujete dobrý začátek.

V tomto průvodci se dozvíte všechna tajemství správného vysazování švestek. Dozvíte se, jakou odrůdu vybrat, kdy a jak sázet a jak se o mladý stromek starat. Tyto rady vám pomohou udržet vaše švestky zdravé, silné a produktivní po mnoho let.

Výběr odrůdy švestky je klíčovým rozhodnutím při začátcích pěstování.

Výběr správné odrůdy švestek je prvním a nejdůležitějším krokem. Na trhu je mnoho odrůd švestek, které se liší chutí, dobou zrání, velikostí stromu a odolností vůči chorobám.

Maďarské švestky jsou klasikou českých zahrad.

Maďarské švestky jsou nejoblíbenější švestky v České republice. Plody jsou tmavě fialové, podlouhlé, pokryté voskovým nánosem. Dužina je žlutá, sladká a snadno se odděluje od pecky. Maďarské jsou výborné na konzervování, sušení i konzumaci za syrova.

Uherák obecný je tradiční odrůda. Dává středně velké plody s intenzivní sladkou chutí. Dozrává v září. Je velmi odolná vůči mrazu a chorobám.

Odrůda Wengerka Dombrovitskaja začíná plodit dříve, v srpnu. Její plody jsou větší a sladší než plody běžné odrůdy Hungarian. Je také odolnější vůči mrazu.

Renklody jsou velké a šťavnaté

Renkloda má velké kulaté plody se zelenou nebo žlutou slupkou, někdy s rumělkou. Jejich dužina je velmi šťavnatá, sladká a aromatická.

Odrůda „Ulena Renklod“ dává velké žlutozelené plody s červeným nádechem. Dozrává v srpnu. Odrůda je samosprašná a poměrně odolná vůči chorobám.

Odrůda Althana Greengage má středně velké, červenohnědé plody. Dozrávají v druhé polovině srpna. Dužnina je velmi sladká a šťavnatá.

Švestky Mirabel – malé, ale chutné

Švestky Mirabel jsou malé švestky se žlutými, velmi sladkými plody. Jsou ideální pro zahrady, kde je málo místa.

Švestka Mirabel z Nancy plodí malé žluté plody s jedinečnou medovou chutí. Dozrává v srpnu. Je odolná vůči mrazu a chorobám.

Švestka Mirabel plodí hojně. Plody mají bohatou, sladkou chuť. Dozrávají v srpnu.

Japonské švestky jsou pro odvážné

Japonské švestky plodí velké, šťavnaté plody, často s červenou slupkou. Jsou méně odolné vůči mrazu než tradiční odrůdy, ale v teplejších oblastech stojí za vyzkoušení.

Japonská švestka Santa Rosa má velké fialové plody s intenzivní chutí. Dozrává v červenci. Vyžaduje chráněné stanoviště.

Kdy je nejlepší doba pro výsadbu švestek?

Švestky, stejně jako většinu ovocných stromů, je nejvhodnější vysazovat ve dvou obdobích:

Podzimní výsadba

Optimální doba je od poloviny října do konce listopadu, než půda promrzne. Podzimní výsadba má mnoho výhod:

• Strom bude mít čas zakořenit před zimou.
• Na jaře se rychleji rozběhne vegetace.
• Lépe snáší sucho v prvním roce

V oblastech s velmi chladnými zimami je však lepší zvolit jarní výsadbu.

Jarní výsadba

Nejvhodnější doba je březen až duben, kdy již půda rozmrzla, ale pupeny na stromech ještě nenabobtnaly. Jarní výsadba je bezpečnější v oblastech s tuhými zimami.

Jak vybrat místo pro slivoně?

Slivoně mají na místo výsadby zvláštní požadavky. Správné místo je polovinou úspěchu.

Oslunění

Slivoně potřebují hodně světla – alespoň 6 hodin denně. Nejlépe rostou na slunných místech, chráněných před silnými větry. Místo by mělo být teplé, ale s dobrou cirkulací vzduchu.

Půda

Švestky dávají přednost půdě:

• Úrodné a propustné
• Mírně vlhké
• Mírně kyselé nebo neutrální (pH 6-7)

Nemají rády vlhké nebo velmi suché stanoviště. Pokud máte těžkou a jílovitou půdu, můžete ji před výsadbou vylepšit přidáním kompostu, písku a dobře zkvašeného hnoje.

Rozmístění

Tradiční slivoně by měly být vysazovány ve vzdálenosti:

• 4-5 metrů od sebe.
• 3-4 m od ostatních ovocných stromů
• 3 m od budov

Zakrslé a polozakrslé odrůdy lze vysazovat blíže, 2,5-3 m od sebe.

Péče o mladou švestku – základní postupy po výsadbě

První řez

Po výsadbě, před začátkem vegetace, proveďte formativní řez:

• Zkraťte průvodce (hlavní kmen) na výšku 60-80 cm.
• Boční výhony zkraťte na 1/3 jejich délky.
• Odstraňte všechny výhony rostoucí dovnitř nebo křížící korunu.

Tento řez stimuluje vývoj silné, rozkladité koruny.

Zalévání v prvním roce

V prvním roce po výsadbě je nezbytná pravidelná zálivka:

• Důkladná zálivka jednou týdně.
• Za suchého počasí zvyšte frekvenci na dvakrát týdně.
• Nejlépe je zalévat ráno nebo večer, kdy slunce není příliš silné.

Hnojení

Slivoně v prvním roce po výsadbě nevyžadují intenzivní hnojení. Dobře připravená půda v jámě by měla stromu poskytnout všechny potřebné složky.

Od druhého roku můžete začít s hnojením:

Reklama

• Brzy na jaře (březen-duben) – dusíkaté hnojivo
• Po odkvětu (květen-červen) – vícesložková hnojiva s převahou draslíku a fosforu.

Vyhněte se aplikaci dusíkatých hnojiv po polovině července, protože to může snížit odolnost stromu proti mrazu.

Jak chránit slivoně před chorobami a škůdci?

Slivoně jsou poměrně odolné, ale mohou je ohrožovat některé choroby a škůdci.

Nejčastějšími chorobami jsou

Fytoftóza slivoní je nebezpečné virové onemocnění. Projevuje se změnou barvy a deformací listů a plodů. Neexistuje žádná účinná léčba, proto je důležité vybrat odolnou odrůdu.

Skvrnitost listů je houbové onemocnění. Na listech se objevují červenohnědé skvrny, které později opadávají a vytvářejí díry. V boji proti ní postříkejte stromy přípravky s obsahem mědi brzy na jaře, před květem.

Nejčastější škůdci

Můra švestková – můra, jejíž larvy prokousávají chodbičky v plodech. Lze proti němu bojovat postřikem stromů od opadu okvětních lístků až do sklizně.

Můra švestková je hmyz, který vysává mízu ze stromu. Projevuje se výrůstky na kůře. Chcete-li jej potlačit, postříkejte stromy brzy na jaře, před kvetením.

Kdy začne slivoně plodit?

To závisí na odrůdě a způsobu pěstování. Většina slivoní začíná plodit 2-4 roky po výsadbě. První sklizeň je obvykle skromná a plná plodnost přichází v 5. nebo 6. roce.

Rychlost nástupu do plodnosti ovlivňuje několik faktorů:

• Odrůda – některé plodí dříve než jiné
• Podnož – stromy na zakrslých podnožích plodí rychleji.
• Pěstební podmínky – dobré umístění a péče urychlují tvorbu plodů.
• Řez – správný řez stimuluje tvorbu květních pupenů.

Nejčastější chyby při výsadbě slivoní

1. Příliš hluboká výsadba

Pokud je místo roubování pod zemí, může dojít k tomu, že kmen začne zahnívat a stromek uschne nebo odumře.

2. Výsadba do nesprávné půdy

Slivoně nesnášejí přemokřenou nebo příliš suchou půdu. V takových oblastech rychle chřadnou a plodí málo.

3 Žádná opora

Mladý stromek bez kůlu se může ve větru naklánět a poškodit formující se kořenový systém.

4. Zanedbávání zálivky

V prvním roce po výsadbě je pro zakořenění stromku zásadní pravidelná zálivka.

5. Špatný výběr odrůd

Pokud si vyberete odrůdu, která není vhodná pro vaše klima nebo půdu, můžete mít s jejím pěstováním problémy.

Výsadba švestek v květináči – je to možné?

Ano, švestky lze pěstovat ve velkých květináčích, zejména zakrslé a polokrslé odrůdy. Je to dobré řešení pro majitele malých zahrad nebo teras.

Pro pěstování v nádobách si vyberte:

• Vhodný je velký květináč (alespoň 50-60 cm v průměru a hloubce).
• dobrou zahradní zeminu smíchanou s kompostem
• Odrůdu švestky na zakrslé podnoži.

Nezapomeňte, že švestky v květináčích vyžadují:

• častější zalévání
• pravidelné hnojení
• Každoroční obnovu zeminy nebo přesazení do většího květináče.

Shrnutí

Výsadba slivoní není obtížná, pokud znáte základy. Klíčem k úspěchu je výběr správné odrůdy, vhodné stanoviště a správná péče v prvních letech po výsadbě.

Švestky jsou půvabné ovocné stromy, které vás při minimální péči budou těšit bohatou úrodou po mnoho let. Jejich plody jsou nejen chutné, ale také velmi zdravé – bohaté na vitaminy, minerály a antioxidanty.

Doporučuji, abyste si na zahradě vysadili švestku. Radost ze sběru vlastního ovoce je k nezaplacení a domácí švestkové zavařeniny – džemy, kompoty, marmelády a likéry – jsou chuťově bezkonkurenční.