Hořkost lilků, která kazí i ty nejvybranější pokrmy, není vůbec nutná.

Ukazuje se, že problém nevyřeší namáčení ve slané vodě a správná péče o keř.

Hořká chuť se objevuje kvůli nadbytku solaninu – alkaloidu, který rostlina produkuje při stresu: nedostatku světla, výkyvech teplot nebo napadení škůdci.

Existuje však způsob, jak přírodu „obelstít“: včasné odstranění přebytečných listů.

Prvním kritickým momentem je fáze aktivního růstu. Když keř dosáhne výšky 30-40 cm, všechny spodní listy až po první vidlici se opatrně odříznou. Tím se šťávy přesměrují do plodů, nikoliv do zelené hmoty.

Druhou fází je období kvetení. Listy rostoucí nad květenstvím se zkrátí o třetinu.

Rostlina tak dostává signál, že je čas vynaložit zdroje na tvorbu plodů, nikoli na fotosyntézu.

Hlavním tajemstvím je však odstranění dvou horních listů ihned po objevení se vaječníků. Právě v nich se hromadí solanin, který později přechází do plodů.

Postup se provádí ráno, za suchého počasí, aby se rány rychle zahojily.

Již za týden se lilky začnou plnit jednotnou fialovou barvou a jejich dužina zkřehne.

Pro upevnění účinku se 10 dní po prořezání keře postříkají roztokem dřevěného popela (1 šálek na 5 litrů vody) – draslík neutralizuje zbytkovou hořkost.

Tato metoda funguje i u starých odrůd známých svou trpkostí. Vyzkoušejte ji – a budete překvapeni, jak sladké mohou lilky být!